Park Na Špici

Krátké představení projektu

Územní studie park Na Špici je zaspanou územní studií, která slouží jako podklad pro další rozhodování v území. Hlavním záměrem studie parku Na Špici bylo prověřit možnost umístění stánku s občerstvením o větší zastavěné ploše, než v součanosti umožňuje územní plán, a také prověřit stávající vybavení parku po téměř 10 letech jeho fungování od velké revitalizace na základě projektu M1 architektů. Zde zveřejněná práce je pouze částí sloužící k prezentaci projektu, nikoliv plnou verzí včetně vypořádání přípomínek dotčených orgánů a zápisů z průběžných jednání a konzultací.

Park Na Špici združuje velké množství sportovců různých typů a věkových kategorií, chodí sem rodiny s dětmi i studenti z nedalekého univerzitního kampsu. Park má přírodní charakter a je doslova protkán vodou. Právě kontakt s vodou je nejvýraznějším prvkem, který jej činí naprosto výjimečným. Prověřovali jsme možnosti, jak vodu do parku zapojit trochu více, než je tomu doposud. Zamýšlené občerstvení jsme přirozeně umístili v kontaktu s vodou a s Povodím Labe jsme projednávali tři možné varianty, jak na břeh Labe bistro umístit. Dále jsme prověřovali různé varianty práce s koryty Spojilského odpadu a Haldy. Vzhledem k chráněnému korytu Haldy a nekvalitní vodě v korytu Spojilského odpadu jsme ale nakonec od tohoto řešení museli ustoupit. Vodu do vnitřní části parku přinášíme alespoň tůněmi a přístupovými moly k Čičáku. Koryto Haldy návštěvníkům přibližujeme a vytváříme kolem něj „divočinu“ s přírodními herními a zážitkovými prvky pro děti.

Stávající vybavenost parku je na dobré úrovni, ale zcela schází lavičky s opěradly, řešení tříděného odpadu a osvětlení, které by zpřístupnilo park i ve večerních hodinách či v zimě. Proto navrhujeme mobiliář doplnit a poskytujeme i inspirační obrázky vhodných řešení tak, aby nedošlo k narušení stávajícího přírodního, volnočasového a sportovního charakteru parku. Nejvýznamější částí z hlediska závaznosti územní studie jsou regulace pro bistro s občerstvením, které vymezují umístění stánku – v kontaktu s Labem u protipovodňového valu, největší možnou zastavěnou plochu – 12 x 12 m2, a výšku a možnosti stínění tak, aby bistro nevytvořilo v území příliš výraznou dominantu.

Harmonogram

Fotografie současného stavu

Schémata širší vztahy

Pozice sportovního parku Na Špici ve městě je klíčová, stejně jako jeho funkce. Navazuje na linii zelených prostranství podél Chrudimky, je obklopen vodními plochami. Má svůj osobitý charakter vhodný k širokému spektru sportovních aktivit. Díky rozsáhlé renovaci park nabývá na významu. Od roku 2016, kdy sloužilo území jako místo pro Olympijský park, je zde každoročně pořádána několikadenní akce Sportovní park s nadregionálním přesahem. Ve spolupráci se sportovními oddíly vznikla nová tradice, která se řadí mezi nejoblíbenější akce na Pardubicku. Přesto je přístup do parku komplikovaný a park není zapojen do organismu města.

Schéma vodních ploch a toků

Schéma historických souvislostí

Schéma krajinných ploch

Schéma veřejných prostranství

Schéma dopravních návazností

Vstupy do území

Do parku vedou v současnosti 3 základní cesty – z Tyršových sadů kolem zdymadla a novou lávkou přes Chrudimku, ulice U Mlýnů a ulice Na Ležánkách. Všechny stávající přístupy jsou dle našeho názoru nedostatečně upravené – chybí přechody pro chodce, přejezdy pro kola, dostatečně široké a bezpečné chodníky a veřejné osvětlení.

Vstup od Tyršových sadů

Ulice Na Ležánkách

Ulice na Ležánkách je jednou z nejstarších ulic v Pardubicích, zcela čitelná již ve stabilním katastru (viz mapa výše). Ulice si zachovala svoji křivolakost, dodnes jsou patrné původní stavení ulicového typu, kdy jsou fasády domů těsně vedle sebe a tvoří tak rozhraní mezi soukromým a veřejným zcela přirozeně bez potřeby oplocení. 

Po obou stranách ulice vede chodník, který však zcela nelogicky končí v prostoru vjezdu do areálu pekáren. Po obou stranách ulice jsou zde také umístěna parkoviště na pozemcích města. Dále cesta pokračuje přes most, na kterém sice chodník je, ale úzký a bez jakékoliv návaznosti na ostatní pěší cesty. V místě za mostem navíc zcela schází veřejné osvětlení. Stávající stav ulice v tomto místě považujeme za zcela nedostačující a nebezpečný pro pěší i cyklisty.

Navrhujeme doplnit ulici o chodník před pekárnami, který bude napojen na chodník na mostě a dále pokračuje po straně u parku. Prostor před pekárnami navrhujeme doplnit o stromořadí za účelem snazší orientace a vedení návštěvníka do parku. Stromy dále doplňujeme v rámci podélného parkování na opačné straně ulici v blízkosti mostu. Záměr umístit stromořadí může být ovlivněn možnou vysokou hustotu inženýrských sítí pod terénem. Alternativní možností je úprava a doplnění stávajících vzrostlých stromů za oplocením okolních areálů, které by danému účelu posloužilo obdobným způsobem. Od přechodu směrem k mostu je také nutno modernizovat a doplnit veřejné osvětlení.

Ulice na Ležánkách navíc dostane zcela nový význam spolu s revitalizací areálu Automatických mlýnů. Vznikne nový průchod skrz areál, který vyústí do ulice Na Ležánkách. Ta má proto potenciál stát se důležitým přístupem do parku, což zvyšuje nároky na její vizuální provedení i bezpečnost. Navíc je zde vedena turistická trasa Zámek – Kunětická hora. Most přes Haldu je příliš úzký a nepřehledný, úvaha o jednosměrném provozu a doplnění chodníku je na místě.

Z tohoto pohledu je důležité i křížení ulic Winternitzova a Na Ležánkách, kde je rozlehlá a neupravená křižovatka. Tu doporučujeme kultivovat, zredukovat prostor samotné silnice a dopřát více místa pěším, případně cyklistům. Úprava křižovatky do formy malého náměstí umožní umístění parkovacích stání, případně objektu pro údržbu zeleně v parku.

Ulice U Mlýnů

Ulice U Mlýnů je v současnosti hlavním přístupem do parku Na Špici. Jsou zde příliš úzké chodníky a prostor pro auta je zcela nelogicky nadřazen prostoru chodce, ačkoliv se jedná o slepou ulici. V ulici úplně chybí veřejné osvětlení.

Po dokončení konverze bývalých Automatických Mlýnů bude mít tato ulice zcela nový, celoměstský význam. Stane se důležitou vstupní bránou do všech nových objektů, které v Automatických mlýnech budou sídlit (galerie, technické dílny atd). Konverze Mlýnů může pomoci také parku Na Špici, který se tak ocitne v bezprostřední blízkosti nového kulturně vzdělávacího areálu. Je však nezbytné, aby propojení parku a areálu bylo adekvátně upraveno. 

Navrhujeme celou ulici řešit jako zónu 30 v návaznosti na budoucí využití ploch přiléhajících k ulici U Mlýnů po dokončení renovace areálu Automatických mlýnů. Zpomalený provoz má dále potenciál vytvořit ze současné zanedbané ulice přívětivý prostor sloužící jako bezpečný přístup k parku, ať už pro pěší a cyklistický přístup nebo pro dopravní obsloužení. Použité materiály by měly reflektovat, že se ulice nachází v památkové rezervaci Zámku. Navrhujeme snížit kapacitu parkovacích stání v zadní části ulice U Mlýnů ve prospěch stávajícího objektu půjčovny paddleboardů sloužícího jako zázemí pro vodní sporty pro širokou veřejnost. Podél řeky dále směrem k parku také navrhujeme doplnit ulici o stromořadí v návaznosti na celou koncepci zelených břehů Chrudimky a uliční profil dle RP Mlýnský ostrov.

Společně s úpravou ulice U Mlýnů je zapotřebí úprava stávajícího mostu vedoucího do centra města – ten má příliš úzké chodníky. Bylo by vhodné umožnit po mostě průjezd pro automobily pouze v jednom směru a chodníky výrazně rozšířit a využít také pro cyklisty. Prostor křižovatky Mezi Mosty je dále potřeba doplnit o chybějící přechod pro chodce ve velmi nebezpečném místě ohybu křižovatky.

Břeh řeky Chrudimky by bylo vhodné zpřístupnit lidem.  Při konzultaci se zástupci Povodí Labe jsme zjistili, že prostor mezi mostem u Mlýnů až ke stávající čerpací stanici je kotvištěm pro uvažovaných 14 lodí. Pokud to prostorové a technické možnosti dovolí, bylo by vhodné místo řešit malou kamennou náplavkou, která by měla být veřejně přístupná. Pro překonání stávající protipovodňové zdi navrhujeme lokálně vytvořit otvory cca 1,5 metru široké tak, aby v případě povodní mohl být prostor doplněn o mobilní protipovodňovou ochranu. V těchto místech navrhujeme zrealizovat schodiště k náplavce. 

Místem se zabývali již autoři regulačního plánu Mlýnský ostrov – Unit architekti s.r.o. z r. 2020 a také autoři Koncepční studie veřejných prostranství městské památkové rezervace v Pardubicích – MCA atelier s.r.o. z roku 2020. V případě řešení tohoto území doporučujeme z výše zmíněných projektů vycházet.

Břehy řek Chrudimky a Labe

Pardubice mají tu výhodu, že jimi protékají řeky Chrudimka a Labe. Řeky pro města vždy byly a dodnes jsou důležité. V dnešní době především kvůli rekreaci, ale také jako zdroj vody pro ochlazení vzduchu v horkých letních měsících. Řeky v Pardubicích mají obrovský, zcela nevyužitý potenciál. 

V již existujících strategických dokumentech, které byly pro město Pardubice v minulosti zpracovány, je mnohokrát zdůrazněna potřeba vytvořit celkovou koncepci břehů řek v Pardubicích. Tento dokument by měl stanovit pravidla, jak se k břehům ve městě chovat městotvorně. Jak je zpřístupnit lidem, aby se řeky staly součástí městského života. Doporučujeme městu nechat zpracovat vizi a koncepci břehů řek v Pardubicích.

Dílčím projektem ve zpřístupnění břehů lidem je projekt Náhrdelník Chrudimky, který byl realizován zhruba mezi roky 2013 a 2020. Předpokladem úspěchu bylo propojení parků na Chrudimce, budování sítě cyklostezek a cest z centra Pardubic až za město. Cílem bylo navrátit veřejný život, zpřístupnit nábřeží sportovním, turistickým i kulturním aktivitám. Nábřeží Chrudimky díky tomuto projektu skutečně ožilo, příkladem mohou být například Bubeníkovy sady a Matiční jezero. Bohužel se v projektu nepočítalo s Chrudimkou v celé její délce až k soutoku s Labem, tudíž území u Automatických mlýnů zůstalo nevyřešeno včetně problematické křižovatky Mezi Mosty (viz výše). 

Sporty (turistické trasy, cyklo, koupaliště, Sportovní park)

Park Na Špici díky své pozici a sportovnímu zaměření má potenciál stát se spojovacím místem několika dalších sportovišť nacházejících se v jeho blízkosti. Součástí samotného parku je Loděnice sloužící pro účely klubu dračích lodí. U přilehlého parkoviště v ulici U Mlýnů se nachází zázemí půjčovny paddleboardů. Loděnice i půjčovna paddleboardů využívají vodní plochy řeky Chrudimky. Loděnice má mezi lávkou a soutokem s Labem slalomovou dráhu. Za lávkou se dále rozprostírají nafukovací vodní atrakce a vodní hladina je využívána pro seznámení se s paddleboardy. 

Půjčovna paddleboardů u vstupu do parku napomáhá k oživení dění pro běžné návštěvníky parku, součástí provozu je i donedávna chybějící drobné občerstvení v návaznosti na park. Takovéto projekty je potřeba podporovat alespoň zkvalitněním veřejného prostranství v jejich blízkosti, případně s nimi komunikovat další záměry v území, čímž je možné zajistit kontrolovaný vývoj projektu úzce souvisejícího s využitím významných veřejných prostranství města. 

V blízkosti řešeného území dále působí loděnice Arosa – Český veslařský klub Pardubice, Sportovní gymnázium, Slavie UPa., nový oddíl kanoistů a také otužilci. Veškeré zmíněné subjekty loděnice v sezóně aktivně využívají průplavný profil Labe od loděnice až ke zdymadlu k intenzivnímu tréninku a dochází zde ke křížení mnoha jednotlivců i skupiny, včetně tréninkových oddílů doprovázených motorovým člunem. 

Na protějším břehu se nachází koupaliště Cihelna, lanový park a také kemp sloužící mimo jiné pro ubytování návštěvníků týdenní akce Sportovní park. V současnosti je toto koupaliště propojeno s parkem pouze přes Zdymadlo. Stejně tak cyklostezka nadregionálního významu s číslem 2 – Labská. Zdymadlo se tak stává klíčovým bodem v propojení a v případě, že nedojde k dalšímu propojení obou břehů v těchto místech, je zapotřebí se tímto důležitým uzlem zabývat, jelikož jeho vytížení je již nyní značné. 

Okolo parku vede turistická trasa od Zámku až na Kunětickou horu. V současné době prochází trasa nevzhlednou ulicí Na Ležánkách, v kontaktu s parkem Na Špici je pouze v jeho severovýchodní části na úseku o délce zhruba 100 metrů. Běžný turista procházející územím má jen nízké šance park objevit. Vzhledem ke sportovnímu charakteru parku a také k potenciálnímu umístění nového občerstvení ho doporučujeme zapojit do turistické trasy v úseku za mostem Na Ležánkách skrze jižní část a kolem griloviště, dále pak podél břehu směrem k severnímu vstupu do parku. 

V parku se v blízkosti loděnice nachází street workoutová posilovna, která je u veřejnosti velmi oblíbená. Nachází se na stinném místě a je tak používaná během celého dne i za horkých letních dnů. Dále se v parku nachází dílčí workoutové prvky. Doporučujeme kapacitu venkovní posilovny navýšit nejen o nová zařízení, ale také o volnou zpevněnou plochu s vhodným povrchem pro cvičení bez posilovacích hrazd. 

Dětské hřiště s autorskými herními prvky navrhujeme doplnit o stínící prvky nebo stromy. Sochy berušek, u nichž často dochází k poškození copilitových výplní, je nutno řešit se sochařem. Alternativou křehkých výplní může být například využití plexiskla. Hřiště je jedním z klíčových míst celého parku, chodí si sem hrát malé děti. Je proto nutné ho udržovat v perfektním stavu, veškeré závady řešit bez prodlení. 

Od roku 2016, kdy byl park Na Špici hlavním místem pro sledování olympijského dění, se zde koná akce Sportovní park. Jedná se o jednu z klíčových městských událostí, která je důležitá nejen pro turistický ruch, ale také pro rozvoj sportovních klubů Pardubic i přilehlého okolí. Sportovní park je několikadenní událost konající se v letních měsících každý rok. V rámci této události se park zaplní rodinami s dětmi a sportovními nadšenci. Pro hladký průběh akce jsou zapotřebí volné plochy, především louka v jižní části. Dále jsou v rámci parku rozmístěny dřevěné stánky pro jednotlivé kluby. Probíhá zde vyhlašování výsledků a další představení na dočasném podiu. Při dalším rozvoji parku je nutné s významnou sportovní akcí počítat a podpořit její hladký průběh například rozšířením zázemí, umístěním trvalejšího pódia nebo stupňů pro vítěze.

Vyhodnocení dotazníku nápadů od obyvatel

V rámci analytické části také proběhl online dotazník nápadů od obyvatel, kterého se zúčastnilo 157 osob. Byli dotazováni především na chybějící napojení na okolí, občerstvení v kontaktu s vodou, chybějící aktivity a hodnoty, které v parku Na Špici vnímají. Výsledky zásadní pro tuto studii jsou shrnuty v následujících otázkách.

Předběžný návrh umístění stánku s občerstvením

Autorem je geobotanik Mgr. Jan Albert Šturma.

Krajinný kontext

Park na Špici je typickým, technicky upraveným luhem: podobných krajinných “situací” se na našem území vyskytuje několik, a většinou je v technicky upravené krajině zachováno i něco z původního luhu. Tento aspekt je zde zastoupen přítomností zbytku původního ramene řeky (vodní plocha Čičák).

Situace je tak i přesto zcela odlišná od přirozeného stavu, neboť je hladina obou řek navíc uměle navýšena vzdutím sousedního plavebního stupně. Nedochází tak k přirozené erozní činnosti ani akumulaci sedimentů na březích a řeka je zde spíš rozsáhlým, většinou téměř stojatým rybníkem.

Celkové zhodnocení současného stavu – druhové složení

V současnosti je park relativně pestrou mozaikou výsadeb, nicméně většina přítomných porostů je zhruba stejného stáří a to cca 50 let, kdy pravděpodobně došlo k založení většiny porostů.  

Starší porosty jsou typické opakujícím se složením – častou dominantou je dub letní, javor mléč nebo dub červený, lokálně (u břehu) je vysázena borovice lesní.

Nová vrstva – nedávné dřevinné výsadby – se od té staré liší nižším počtem vysazených stromů, které zatím netvoří kompaktní porosty, a vyšší exotičností a druhovou diverzitou – sázeny jsou často i ambroně, dub cer nebo dub bažinný. Zvláštností jsou také pravidelné a často geometrické výsadby tisu červeného, a to bez patrné souvislosti s okolním typem porostu.

Ačkoliv se jedná o říční luh, většina výsadeb tento ekologický rys spíše ignoruje. Výjimkou jsou občasné porosty vrby křehké a břízy, případně solitérní olše lepkavé. Také duby letní jsou typickou lužní dřevinou, přirozeně se však vyskytují dál od aktivního toku. To zde však, vzhledem ke zcela pozměněnému charakteru lužní krajiny, nemá příliš cenu řešit.

Struktura parku jako biotopu

Biologicky nejcennějším úsekem parku jsou fragmenty lužní krajiny – ať již antropogenně podmíněné, nebo polopřirozené. Jádrem území je tak „jezero“ Čičák, vzniklé v uměle uzavřeném mrtvém rameni Labe (při regulaci toku Labe v 60. letech 20.století).

Okolí vodní plochy má charakter polopřirozeného lužního lesa s několika menšími podmáčenými úseky. Dochází zde již k akumulaci odumřelých kmenů, zhruba 40 % břehu má přirozený charakter (úsek přivrácený k břehu je uměle navýšen) a i druhová skladba dřevinného i bylinného patra již odpovídá typickému lužnímu porostu. Podobný biotop lze spatřit i okolo strouhy (odlehčení Haldy a Spojilský odpad), obtékající budovu pekáren, zde je však již tvar koryta uměle pozměněn. I tak však jde o velmi cenný biotop.

Zbytek parku tvoří různě kompaktní porosty dřevin, které jsou sice dendrologicky pestré, ale naprosto postrádají keřové patro. Bezlesí je zde tvořeno intenzivně sečenými trávníky s téměř nulovou biologickou hodnotou, a žádný z travních porostů není sečen extenzivněji, citlivěji nebo odstupňovaně.

Zásadním problémem jsou také břehové porosty obou řek, které prakticky neexistují, neboť se jedná o technické stavby s minimálním litorálem – výjimkou je pak samotný soutok obou řek, kde se v jediném místě v parku dostává břeh téměř na úroveň hladiny řeky a vyvinuly se zde dokonce jakési polopřirozené břehové porosty.

 Doporučené zásahy

Narušení často stejnověké struktury parkových výsadeb a její rozvolnění, uvolnění prostoru pro dominantní dřeviny. Některé úseky parku jsou osázeny nevhodnými dřevinami, které by bylo vhodné vyměnit za ekologicky vhodnější, perspektivnější druhy. Část nových výsadeb je zajímavá, hodnotná a park výrazně obohacuje. Nevhodné jsou porosty dubu červeného, borovice lesní a odumírajících jasanů. V území zcela chybí topol bílý a javor babyka – oba jsou ekologicky vhodné a velmi dekorativní stromy lužních stanovišť.

Vznik druhově pestrých lužních luk. V současnosti tvoří louky v parku enormně chudé porosty vzniklé výsevem a udržované příliš intenzivní sečí. Doporučujeme proto použití extenzivnějšího způsobu sečení méně frekventovaných úseků parku (seč později na jaře a maximálně 2x ročně) s občasným ponecháním okrajových porostů neposečených přes celou zimu. Podpoření lužního charakteru území vznikem několika nových tůní.

Alespoň částečná revitalizace Spojilského odpadu – nyní rovná, uměle zahloubená strouha je snadno rozšiřitelná, s možností vzniku malých lagun nebo meandrů, a to i třeba za pomocí jejího částečného přehrazení. Lze u ní také vytvořit pozvolnou břehovou zónu se snadnějším přístupem.

Nová výsadba v ulici Na Ležánkách: zde se přímo nabízí doplnit ulici o další javory stříbrné (jeden  – velmi mohutný – tu již roste), rovněž se zde nachází mohutný dřezovec trojtrnný – i těch lze vysadit několik. Páteř aleje mohou tvořit dominantní duby letní, které sem ekologicky patří.

Nová výsadba v ulici U Mlýnů: zde doporučujeme dlouhověké, dekorativní lužní dřeviny – dub letní a topol bílý. Topolu bílémů svědčí fyzická přítomnost vody, tudíž by měl převažovat na nábřeží, v místech dnešního parkoviště a na vnitřním okraji parku pak spíš dub letní (což je stanoviště odpovídající tvrdému luhu).

Koncepce území

Park Na Špici nese svůj název právě díky špici vzniklé soutokem Labe a Chrudimky. Ze všech stran obklopený vodou, leží v místě původního meandru Labe, na nějž odkazuje vodní plocha uprostřed – Čičák. Územím dále protéká Odpad L (Spojilský odpad) a vodní tok Halda. Neexistuje v Pardubicích místo s větší vazbou na vodu, která však při současné podobě parku není při pohybu v něm tolik zřejmá. Upravené a technické břehy Labe a Chrudimky, přímý tok Odpadu L a upozaděné koryto Haldy spolu se stromy zakrytým Čičákem tuto výjimečnost parku potlačují. Nově navržená koncepce s vodními plochami pracuje a vytváří park protkaný vodou, důraz je kladen na zachování přírodního, méně formálního charakteru parku.

Stávající rozdělení parku do tří částí je respektováno – východně položená centrální část, která je více zpevněná a intenzivně využívaná, nachází se zde přirozené centrum parku včetně griloviště; část okolo Čičáku, která je přírodního charakteru s odkazem na historickou spojitost s vodou, tu významně rozšiřujeme až do Parku Na Špici II.; a sportovně rekreační část, která zahrnuje intimnější plochy pobytových luk a workoutových prvků rozmístěných v přírodním prostředí.  

Navrhovaná koncepce podtrhuje napojení parku na vodu a vodní prvky vyzdvihuje a umisťuje do popředí. Voda přináší do území život, lákavý a dynamický prvek, který vyhledávají lidé pro své procházky, příjemné prostředí pro sportovní aktivity a také pro vodní sporty. Zatímco technicistní břehy Labe a Chrudimky umožňují rozvoj vodních sportů (loděnice, nafukovací prvky, paddleboardy), bližší sepjetí s vodou přichází zevnitř parku. 

Vlivem špatné kvality vody není vhodné návštěvníky přivést k vodní hladině Odpadu L, avšak lze zde vysázet rostliny, které upozorní na výskyt vody v parku. V případě vodního toku Halda navrhujeme novou stezku přírodního charakteru podél břehu a nově navržených tůní. Podmáčené území nabízí možnost rozšíření specifických rostlin a živočichů. Navržené řešení podtrhuje nejen vodní odkaz parku, ale také jeho převažující přírodní charakter.

Sportovní charakter parku zůstává zachován a je obohacen o nové sportovní a workoutové prvky rozmístěné mezi přírodními prvky. Nové možnosti pro další skupinu návštěvníků – rodiny s dětmi – zajišťuje přírodní pojednání parku se stezkou podél vody a přírodními dětskými herními prvky. Aby se v území sportovci mohli zdržovat déle, našli zde potřebné zázemí a přišly sem i další skupiny obyvatel včetně rodin s dětmi, je do území zapotřebí umístit občerstvení. Návrh si klade za cíl rozšířit dobu využití parku i na zimní měsíce mimo jiné prostřednictvím venkovního kluziště v místě současného sportoviště.

Občerstvení ve formě bistra se vzhledem ke spojení parku s vodou nabízí umístit ke břehům Labe, kde je možné ho nejen zásobovat, ale také využít jako návazný bod na kotviště případného přívozu spojujícího oba břehy Labe. Zmíněné občerstvení se v případě zvýšené intenzity využívání parku může dále rozšířit o mobilní sezónní stánky, především v letních měsících. V zimních měsících zajistí občerstvení navrhované bistro s vnitřním posezením a přímou vazbou na navrhované kluziště či stávající pavilon s grilovištěm, který je možné využít jako saunu či zázemí pro otužující se sportovce.

Novostavba objektu s občerstvením

Nejvhodnější místem pro umístění nového objektu s občerstvením je prostor mezi cestou na protipovodňovém valu a sportovním hřištěm v blízkosti stávajících pobytových schodů směrem k Labi. Na tomto místě se koncentruje největší množství aktivit, je to spolu se stávajícím pavilonem přirozené těžiště celého parku. Občerstvení doporučujeme koncipovat formou bistra, restaurace či kavárna nejsou pro charakter parku vhodné.

Pozemek 503/8, na němž je vymezena plocha pro umístění objektu občerstvení, je ve vlastnictví města Pardubice. Sousední pozemek č. 2783/58 se stavbou protipovodňového valu, ze kterého je navržen hlavní vstup do objektu, je ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro Povodí Labe.

Na vymezené ploše se v současnosti nachází několik vzrostlých borovic, které budou v případě výstavby pokáceny. Nově vystavěný objekt je zapotřebí doplnit výsadbou nových stromů, která nahradí druhově méně vhodné borovice a podpoří tak lužní charakter parku. Nová výsadba musí respektovat ochranné pásmo protipovodňového valu. Stromy mohou sloužit jako stínění v místě stupňovitých teras zamýšleného objektu občerstvení. 

Po celé šíři objektu dále navrhujeme rozšířit stávající betonové schodiště k vodě a přidat minimálně jedno další molo. 

Využití stávajícího pavilonu

Stávající stavba pavilonu v souvislosti s možností výstavby nového bistra nabízí možnost transformace. Může být rozšířeno jeho původní využití v podobě pronajímatelného salonku, nebo může být transformován na venkovní saunu s cílem podpořit zimní provoz parku.

V rámci doplnění možnosti občerstvení v parku, která v současnosti zcela schází, navrhujeme kromě pevné stavby bistra umístit také sezónní stánky prodejců. Sezónní stánky mají podobu mobilních občerstvovacích stánků, které je možné na místo po zpevněných cestách dopravit a na dobu určitou je zde pro účely občerstvení odstavit. 

Sezónní stánky slouží v době největšího předpokládaného využití parku k rozšíření nabídky občerstvení co do možnosti výběru, stejně jako pro obsažení co největší možné plochy parku i mimo jeho centrální část v okolí pavilonu. Pro tyto stánky byla prověřena dvě místa v sportovně relaxační části parku, dále od plochy vymezené pro bistro. Prověřované místo v blízkosti loděnice (na špici parku) bylo po projednání s majiteli loděnice z návrhu odebráno, jelikož by do okolí loděnice přineslo více škody než užitku a zatížilo by tuto část párku neúměrnými hygienickými nároky v případě zřízení pivní terasy. Místo pro mobilní stánek bez pivní terasy či posezení je proto vymezeno pouze na křížení cest u Čičáku. 

Podoba mobilních stánků by měla odpovídat charakteru parku. Vhodné jsou stánky s převažujícím materiálovým řešením za pomoci dřeva. Přípustné jsou také stánky s podílem kovových prvků. Za nevhodné je považováno laciné řešení v podobě plechového vozíku, dodávky či plechového stánku s množstvím cedulí s nabídkou či poutači. Park Na Špici se nachází v blízkosti historického centra, tomu musí odpovídat i estetická kvalita stánků.

Mobilní sezónní stánek doporučujeme v parku umístit v rozmezí od května do října pro doplnění sezónní nabídky, například v podobě zmrzliny či nealkoholických nápojů. Vzhledem k blízkosti sportovního zázemí pro děti (loděnice) a dětského hřiště a také umístění v klidové části parku nesmí být na vymezeném místě přistaven stánek s alkoholickými nápoji.

Veřejné osvětlení

Stávající veřejné osvětlení parku je nedostatečné. Nízké lampy na několika málo místech – kříženích – v parku nezajišťují dostatečné osvětlení cest pro bezpečný pohyb v nočních hodinách ani v odpoledních hodinách v zimních měsících. V projektu veřejného osvětlení musí být zohledněny požadavky odboru životního prostředí na teplotu chromatičnosti a intenzitu osvětlení a také čas, kdy dojde k úplnému vypnutí v nočních hodinách. 

V trasách stávajícího vedení veřejného osvětlení jsou navrženy nové vysoké lampy veřejného osvětlení. 

Mimo trasy stávajícího kabelového vedení navrhujeme lampy veřejného osvětlení se solárním pohonem. V případě realizace těchto lamp je však nutná podrobná analýza jednotlivých stanovišť, zda-li budou dostatečně prosluněna a lampy tak budou plně funkční. Zároveň je nutné se v případě lamp v blízkosti povodňového valu řídit požadavky Povodí Labe na průjezdnost cest v případě údržby a lampy zde umístit až za hranou protipovodňového valu, aby nedošlo k jeho narušení.

Prostorové regulace nových objektů

Územní studie stanovuje prostorové regulace nových staveb v území a vymezuje plochy, kde lze tyto stavby umístit. Vymezené plochy a regulace jsou závazné a určené jako podklad pro rozhodování v území.

Soulad s územním plánem

Park Na Špici se nachází dle platné územně plánovací dokumentace v plochách s rozdílným způsobem využití ZR – zeleň rekreační a částečně PV – vodní plochy.

Podmínky prostorového uspořádání pro ZR – zeleň rekreační definované územním plánem:

• Zastavěná plocha stavby, která plní výhradně funkci doplňkovou v ploše zeleně (např. občerstvení, veřejné WC, půjčovna sportovního náčiní pro plochy sportu provozované ve funkční ploše apod.) a bezprostředně s touto stavbou související zpevněné plochy (např. rozšířený chodník, nástupní prostor k objektu, terasa apod.), nepřekročí v součtu 50 m2.

• Zástavba plošného rozsahu nad stanovenou mez je podmíněně přípustná, pokud bude v další fázi přípravy záměru (při územním či stavebním řízení) např. podrobnější studií prokázáno, že záměr nenaruší koncepci zeleně, že nevytváří nežádoucí stavební (hmotové a výškové) dominanty, že nenarušuje krajinný ráz a charakter lokality, že respektuje přírodní, kulturní a urbanistické hodnoty lokality i širšího území.

Účelem této územní studie je navýšení kapacity vymezené pro doplnění občanského vybavení o provozovnu rychlého občerstvení doplňující funkci sportovně relaxační. Územní studie stanovuje maximální zastavěnou plochu pro objekt a bezprostředně souvisejících zpevněných ploch. Maximální zastavěná plocha stavby činí 144 m2. Zastavěná plocha stavby je závazná a nepočítá se do ní plocha teras ani konstrukce zastínění. Plochu všech s touto stavbou souvisejících zpevněných ploch (teras, zastínění) stanovuje územní studie na 270 m2. 

V případě dodržení následujících regulací pro umístění stavby v území a požadavků na vzhled budovy nevznikne v území nežádoucí stavební (hmotová a výšková) dominanta.

Mobilní stánek na křížení cest

Vymezení plochy pro přistavení sezónního stánku

Plocha určená k přistavení mobilního stánku navazuje na cestu z probarveného asfaltu, šířka v nejužším bodě je 2,7 metrů, která zároveň může sloužit jako příjezdová cesta pro přistavení mobilního stánku. Přistavení/odvoz stánku musí probíhat mimo dobu největšího vytížení parku (v brzkých ranních či pozdních večerních hodinách). Vymezená plocha o maximálních rozměrech 2×3 metry slouží k odstavení mobilního stánku o maximální velikosti cca 1×2 metry. Plocha bezprostředně navazuje na probíhající cestu a je žádoucí, aby byla zpevněna obdobným způsobem, jako jsou zpevněné zálivy pro lavičky u této cesty (mlatový povrch), aby nedocházelo k poškození krajů asfaltové cesty a trávníku.

Regulace mobilního sezónního stánku

Podoba mobilního stánku odpovídá charakteru relaxační a klidové zóny parku. Převažuje materiálové provedení ze dřeva, lakovaných kovových prvků. Stánky chatrné konstrukce, plechové vozíky, dodávky či stánky s velkým množstvím poutačů a osvětlení jsou nepřípustné. 

Mobilní stánek může mít podobu přistaveného vozíku, který může být na místě ponechán v době sezóny od května do října, nebo také podobu stánku v kombinaci s jízdním kolem, který může být na místo dopraven bez nutnosti použít automobil. Je žádoucí minimalizovat pohyb dopravní obsluhy po asfaltové cestě. Mobilní stánek musí dodržet váhový limit příjezdové cesty. 

Sezónní stánek doplňuje sezónní nabídku, například v podobě zmrzliny či nealkoholických nápojů/limonád. Na vymezeném místě nesmí být přistaven stánek s alkoholickými nápoji.

Zázemí pro údržbu parků Městský obvod Pardubice 1

Vymezená plocha pro umístění zázemí pro údržbu parků ve správě městského obvodu Pardubice 1 umožňuje umístění objektu o rozměrech maximálně 2,5 x 12 metrů, celková zastavěná plocha maximálně 30 m2. Vymezené území se nachází v místě původního umístění občerstvení U Lupťáka v blízkosti ulice Na Ležánkách s možností připojení na inženýrské sítě. 

Zázemí pro údržbu parků umožňuje uskladnit techniku, dále zde lze umístit šatnu a denní místnost pro zaměstnance údržby. Objekt lze řešit například přistavením lodního kontejneru s úpravou fasád. Objekt zázemí musí respektovat přírodní charakter území, nesmí v území vytvořit dominantní prvek. Materiálové řešení by mělo být přírodního charakteru, doporučujeme fasádu objektu například ozelenit popínavými rostlinami.

Krajinářské řešení

Krajinářské řešení využívá potenciál parku v podobě lužní krajiny a podtrhuje jeho genia loci. Návrh vnáší do parku diverzitu, podporuje rozvoj cenných biotopů a vodní režim parku. Vše s respektem a ohledem k návštěvníkům parku a k akcím, které se zde pravidelně konají. Navržený park je mozaikový, různorodý, ale zároveň funguje jako jeden celek. Z parku se stává městská divočina, která poskytuje širokou škálu ekosystémových služeb. Najdou v něm odpočinek a klid nejen návštěvníci, ale i živočichové, kteří zde budou žít v symbióze.

Navržená podoba parku nabízí širokou škálu zážitků, vjemů a pocitů. Návštěvník zde najde otevřené plochy určené ke konání akcí, k pikniku či k hrám na otevřených prostranstvích. V parku jsou ale i zákoutí, která návštěvníkům nabízí soukromí a klid. Park je určen všem a každý návštěvník od nejmladšího po nejstaršího si zde najde své oblíbená místa.

Park je rozdělen na zóny s volným přístupem a na místa, kam se návštěvník nedostane – tato místa budou ponechána bez zásahu k přirozenému vývoji vegetace a k úplnému klidu živočichů, kteří zde najdou nerušený úkryt.

Dosazeny budou druhy fytocenologicky vhodné, hlavně druhy tvrdého luhu. Dřeviny s nízkou sadovnickou hodnotou ohrožující provoz parku a dřeviny výrazně druhově nevhodné se pokácí. Všechny pokácené dřeviny se však ponechávají v parku v podobě torz kmenů či seskupení větví. Dostanou tak druhou funkci – budou poskytovat úkryt nejrůznějším druhům živočichů, od ptáků, obojživelníků, přes plazy až po hmyz. Dřeviny tak získají jinou formu hodnoty a kácením dřevin se nesníží biologická hodnota parku. 

Park bude doplněn o novou výsadbu. Zejména u monokulturních výsadeb stejného věku navrhujeme dosadit druhy, které vnesou do parku nové věkové stádium – budou zde zastoupeny nové mladé dřeviny, dospělí jedinci, ale i tlející torza kmenů, tedy všechna věková stádia dřevin, čímž se v budoucnu dosáhne přirozené obnovy parku o všech věkových stádiích.

Bude provedena dosadba keřů, které na podzim vnesou do parku barevný aspekt, a keře, které budou mít jedlé plody (pochutnají si na nich nejen návštěvníci parku, ale také ptáci a jiní zvířecí obyvatelé parku). Do podrostu stromů v místech blízkosti cest a lávek navrhujeme vysadit jarní efemeroidy. Mezi jarní efemeroidy patří druhy, které kvetou pod neolistěnými korunami stromů v brzkém jaře, v době, kdy se okolní zeleň teprve probírá k životu. Park tak bude hrát barvami už v době brzkého jara.

Vyseté květnaté louky a vymezené travni plochy budou extenzivně sečeny. To dodá parku divokost, bude zadržována vlhkost v parku a podpoří se druhová rozmanitost. Zároveň se vytvoří intimní zákoutí na v současnosti exponovaných plochách. Seč bude respektovat přibližně vymezené místo, nebude probíhat podle striktně stanovených plánů seče, což zajistí každoroční proměnlivost. Travní plochy jsou rozlišeny podle funkce a provozu a tomu jsou přizpůsobena místa seče. V případě potřeby výsevu nových trávnych ploch se pracuje s trávníky jak pobytovými, tak zátěžovými, které snesou sešlap, či s trávníky kvetoucími lučními. Druh travné směsi vždy respektuje sluneční, respektive stinné podmínky místa výsevu.

Květnaté louky jsou navrženy na křížení cest a u vstupů do parku na takzvaných uzlech s vysokou koncentrací lidí. Dále jsou navrženy v místech, která jsou v současné době exponovaná a neintimní. Zatraktivní se tak místa, kde se denně vyskytuje nejvíce lidí a vzniknou malebná zákoutí, která poskytnou návštevníkům soukromí. Zároveň se vytvoří park s charakterem městské divočiny kontrastující upravenému zámeckému parku a Tyršovým sadům.

Západní část Čičáku se ponechá bez zásahu svému přirozenému vývoji. Seč nebude probíhat až ke kraji zapojené vegetace – vznikne tak ekoton, jako jedna z druhově nejbohatších krajinných složek. S daným principem se pracuje i v dalších částech parku. V současné době je téměř nemožný přístup k vodní ploše a mnoho návštěvníků si ani nevšimne, že zde Čičák je. 

Nově vzniklé průhledy poskytnou přístup k vodě a možnost odpočinku s pohledem na vodní plochu. V blízkosti Haldy vzniknou tůně, čímž se podpoří modrá infrastrukturu parku. Tůně budou spojeny navzájem a zároveň s Haldou, aby zde voda cirkulovala a předešlo se riziku zahnívání. Nove průhledy a vznik tůni umožní v současné době chybějící kontakt návštěvníků s vodou. V blízkosti Spojilského odpadu vznikne také tůně, jedna plytší. U té se bude předpokládat nárazové zamokření a tedy periodické vysychání a zamokření, co bude lákat zase jiný typ živočichů, než u trvale zamokřených tůni při Haldě. Spojilský odpad se díky dosazené vegetaci spíše pohledově skryje. Na břehy se dosadí bahenní a vodní rostliny a výš od břehu keře.

Park bude v místě u Haldy a Spojilského odpadu protkán hlavními cestami a vedlejšími cestičkami, které budou zvědavého návštěvníka vést zákoutími pod korunami stromů podél vody a tůni. Celou dobu ho budou doprovázet různé smyslové vjemy, zážitky či zvuky. Cesty budou v některých místech doprovázený posezením a hracími prvky (přírodní charakter, ze dřeva – např. teepee z vrbových prutů či dřevěné kmeny přes sebe). Na křížení hlavních cest budou umístěné edukační informační prvky. Samotné cesty budou podle provozu a funkce z různých šířek a materiálů – hlavní cesty budou ze dřeva a mlatu, vedlejší ze štěpky či pororoštu. Vzniká zde i smyslová/pocitová stezka. Vedení cest bude respektovat současné hodnotné dřeviny a bude jim podřízené.  Na místo pobytové louky ústí cesta vymezená štěrkovým trávníkem.

Vstupy do území

Vstup z ulice U Mlýnů

Z analýz vyplynula nutnost kultivovat především vstupy do území. Situace zde je značně komplikovaná, jelikož se především u vstupu do parku od Automatických mlýnů potkává několik různých požadavků. V území je navržen regulační plán počítající s přesunem areálu pekáren, vjezd pro technickou údržbu čerpací stanice, půjčovna paddleboardů s vazbou na břehy Chrudimky a vjezd do parku přes Vodáckou ulici až k loděnici. V současnosti se zde nachází asfaltová plocha s parkovištěm vymezená vodorovným dopravním značením, oplocení čerpací stanice a dvě kontejnerové buňky sloužící půjčovně paddleboardů. Dále zde zvažuje městský obvod umístění zázemí pro údržbu parkových ploch.

Navrhujeme plochu kultivovat ještě před samotným započetím přesunu areálu pekáren a rozsáhlou transformací území, která může nastat až v řádu desítek let. S ohledem na probíhající konverzi Automatických mlýnů vzniká již nyní potřeba území kultivovat. 

Vstup z této ulice je oprávněně vnímán jako hlavní vstup do parku. Navrhujeme zde vytvořit bránu s důstojným předprostorem sloužícím pro návštěvníky parku. Oplocení čerpací stanice včetně vjezdové brány je nevzhledné a umožňuje průhled do areálu stanice. U vstupu do parku tak návštěvníka ubírá pohled do zákoutí technického zázemí města. Doporučujeme provést oplocení areálu přečerpávací stanice formou plného plotu a toto oplocení prodloužit až přes lávku vedoucí do parku v podobě symbolické brány. Tento jednoduchý krok výrazně posílí kvalitu vstupu do parku z ulice U Mlýnů. Celý vstup tak získává jasné vodítko, sjednocený vstup a předprostor sloužící například i pro uvedení návštěvníků regionální ake Sportovní park.

Parkoviště je zredukováno (alespoň úpravou vodorovného dopravního značení pro parkování, v lepším případě vybudováním zpevněných ploch odpovídajících poloze v památkové rezervaci) a chodník a stromořadí jsou navrženy s ohledem na budoucí uliční profil dle regulačního plánu Mlýnského ostrova. Průjezdy k čerpací stanici i pro obsluhu loděnic a případné přivezení mobilního stánku či vjezd techniky pro údržbu parku jsou ponechány. 

Poblíž ulice U Mlýnů bude umístěno 7 kontejnerů pro skladování sportovního vybavení včetně zázemí, převážně sezónního charakteru – vodní a cyklo sporty.  Jedná se o stavbu dočasnou, a to do doby, dokud nebude v plném rozsahu realizována budoucí výstavba dle regulačního plánu Mlýnský ostrov. 

Z důvodu realizace dočasného záměru půjčovny vybavení pro vodní sporty a celkové snahy kultivovat a vytvořit jednoznačný a důstojný vstup z ulice U Mlýnů zde nedoporučujeme umístit zázemí pro údržbů parku pro Městský obvod Pardubice 1, vhodnější místo je u vstupu z ulice Na Ležánkách, viz níže.

Vstup z ulice Na Ležánkách na křížení s ulicí Winternitzova

Pro vstup do Parku Na Špici II. z křižovatky ulic Na Ležánkách a Winternitzova navrhujeme několik doporučení pro zlepšení kvality přístupu do parku. Prvním z nich je rozšíření lávky přes Haldu, které umožní doplnit komunikaci o chodník v tomto místě a sníží se tak nebezpečí střetu pěších pohybujících se ve vozovce v nepřehledné zatáčce s automobily zde projíždějícími. 

Dále doporučujeme odstranit kovové zábradlí bránící automobilům v parkování v blízkosti parku. Zábradlí je vedeno v blízkosti silnice a znemožňuje tak chodcům bezpečný pohyb podél vozovky. Navíc tvoří vizuální bariéru v území. Možným řešením je nahradit ho bariérou v podobě torz kmenů, nebo kultivovat rozlehlou křižovatku a prověřit možnost zřízení několika parkovacích místo části stávající křižovatky. 

Dalším doporučením pro ulici Na Ležánkách je přetrasování turistické trasy vedoucí mezi Zámkem a Kunětickou horou. Ta v současné chvíli zcela obchází park Na Špici. Křižovatka těchto ulic je vhodným místem pro nasměrování turistické trasy do parku.

V ulici Na Ležánkách zcela schází veřejné osvětlení a kvalitní zpevněné plochy určené k pohybu pěších. Doporučujeme doplnit stromořadí, které povede návštěvníka územím. V případě hustého pokrytí ulice Na Ležánkách inženýrskými sítěmi doporučujeme využít vzrostlých stromů za plotem areálu, v případě dohody s vlastníkem a dosázení stromořadí za plotem by olistěné koruny splnily účel vedení návštěvníka územím.

Situace celková v PDF k nahlédnutí

 Zadání a cíl územní studie

Hlavním cílem územní studie je posouzení, prověření a navržení využití části vymezeného území označované jako „Sportovní park Na Špici“ a jeho komplexního veřejného vybavení včetně řešení veřejné infrastruktury a napojení na stávající stabilizované území.

Studie navrhne funkční systém obslužnosti území s ohledem na širší vztahy. Stanoví zásady prostorového uspořádání a prostorové regulace pro drobné stavby v území s ohledem na prověřovaný záměr umístění zázemí a občerstvení pro veřejné účely využívání parku. Při zpracování územní studie bude kladen důraz na zachování krajinného rázu a charakteru lokality. Budou jasně definována veřejná prostranství a pěší a cyklistická propojení. 

Tým, který na projektu pracuje